Vše o Trance Music

Poznej svět Trance Music trošku jinak...

Sensation Black

První úkol byl nalézt náš správný vchod, což při obrovitosti Amsterdam Arény nebylo až tak jednoduché, jak se by se mohlo na první pohled zdát. Když jsme se k požadovanému vchodu přeci jen dostali, čekala nás před toužebně očekávaným vstupem ještě vstupní prohlídka. Ta byla nejdůkladnější, jakou jsem kdy zažil, což mi odsouhlasili i moje genitálie, které se prošacování rovněž nevyhnuly. Prohlídka však důkladná musela být, protože se již dopředu počítalo s návštěvou většího počtu pravicových extrémistů, kteří se v hudebním žánru hardcore řádně vyžívají. Dovnitř arény jsme se nakonec dostali skrz ochozy, umístěné okolo vnějšku budovy samotné. Tyto prostory byly naprosto ideální pro návštěvníky, kteří si chtěli v klidu odpočinout na čerstvém vzduchu. O patro níže se přitom nalézaly úschovné skříňky. My jsme si to však zamířili skrz halovou chodbu do samotného středu arény. Ta byla naplněna dech beroucím počtem tancujících lidí v černém, kteří se oddávali tvrdým bassům oldschoolového hardstylu, kterým svůj set právě končila legendární DJka a producentka Dana. Dekorace, které měly symbolizovat pokrytí svět temnotou, byly masivní a tyčily se až k samotnému vrcholu arény. Všude kolem byli tancující nadšenci a já si poprvé všimnul, že ne všichni dodrželi požadovaný dresscode. Vidět návštěvníka v džínech a černém triku se ještě dalo přežít, ale černý vršek a bílý spodek bylo na můj vkus už příliš a kazilo mi to tak trochu tu výjimečnou atmosféru. V Holandsku jsou k dodržování jednotného oděvu benevolentnější. Show však pokračovala dál a když jsme se konečně probojovali blíže stagei, tak se tato sympatická Holanďanka za potlesku návštěvníků právě loučila. Závěr jejího setu mě nijak extra nezaujal, ale vzhledem k tomu, že jsem ho neslyšel celý, tak jej hodnotit nijak nechci.

sensation black

Intro a později i MC Ruffian, který je mimochodem nejznámější hardstyle/hardcore MC současnosti, již ohlašovali příchod dalšího účinkujícího, jímž měl být rouškou tajemství zahalený Black Identity, který nahradil tradiční Megamix. Tento DJ se dočkal povedeného úvodu, jež měl za úkol přesvědčit tancující posluchače, že černá identita je v každém z nás. Před akcí se hodně spekulovalo o tom, kdo opravdu tento DJ, který má hrát na živo je. Po skončení akce se objevily názory, že šlo o jednoho z dvojice DJs Headhunterz, JDXe, Brennana Hearta nebo dokonce o pouhého tanečníka, který ani nehraje. Mně dle krátkého copánku vyčuhujícího z jeho černé masky napadlo jméno Danielle Mondello, ale ten hraje opravdu tvrdý hardstyle. Později jsem se přiklonil i k variantě Blademasterz, díky indicii v podobě zkřížených mečů v právě běžícím videu. Ať již byl Black Identity kdokoliv, tak dokázal dav tancujících vyznavačů tvrdé muziky rozparádit opravdu na maximum. Pasáž, ve které zahrál Tuneboy – Housenation (DJ Isaac remix), následovaný Brennan Heart aka Blademasterz– On Blade, rozskákala snad každého milovníka hardstylu. Pro mě byl jasný vrchol High Voltage – Bombs Away, The Prophet & Deepack - Stampuhhh! (Max Enforcer & The Beholder rmx) a především hymna letošní Sensation Black: Black Identity – Blcker Than Blck (The Prophet & JDX mix). Díky projevu MC Ruffiana a obrovské show plné vodotrysků, ohně a laserů, bylo vystoupení Black Identity opravdu pompézní a chvíle, kde se hořící světlice snášely z vrchních pater arény až do publika, si budu pamatovat ještě hodně dlouho.

Poté nastala bájná chvíle pro hardstylisty, protože na stagei se objevil jeden z předních DJů a producentů tohoto žánru – Zany. Ten celý set rozjel parádním trackem Front 2 Back ve Worstebroodjes mixu, který původně vyprodukoval společně s DJem Tatankou a MC DV8. V průběhu jeho setu zazněly i novodobé klasiky jako Donkey Rollers – Atrocity, Tatanka – Let’s Rock nebo Zany meets The Beholder - Who Wants This a já si uvědomil, že toto je jednoznačně ten nejlepší hardstyle set mého života. Vrcholem Zanyho vystoupení byla chvíle, kdy hraná hudba zpomalila tempo a na stage přiběhl MC DV8. V tu chvíli bylo již jasné, že se strhne davové šílenství. Zany rozjel svoji verzi Nothing Else Matters, kterou DV8 doprovázel svým zpěvem. A rozhodně nebyl jediný, kdo se pustil do hlasového projevu. Celá hala, kterou se údajně poprvé v historii Sensation Black podařilo vyprodat, zpívala text této metalové klasiky v hardstyle verzi.

Poté přišel na řadu Vince, ale na mě přišla neuvěřitelná žízeň a tak jsem si šel pořídit speciální kartu, díky které bylo možné si v celé aréně pořídit pití i něco na zub. Mezi tančícími návštěvníky se dokonce pohybovali mobilní prodejci různých nápojů, což v česku rozhodně obdoby nemá. Karty se prodávaly v hodnotě 10, 20 a 50 Euro, přičemž ceny čehokoliv byly udávané přímo v této měně, takže žádné šizení v podobě přepočtů na kupony atd. Jediné, co mě tak výrazněji zarazilo byl poplatek 50 centů za jednorázové použití WC. Tuto sumu navíc před toaletami vybíraly nepříliš vábně vyhlížející uklízečky, což mě opravdu pobavilo.

Placené WC se samozřejmě netýkalo VIP hostů, kterým byly vyhrazeny speciální prostory a dokonce i menší stage, na které hráli DJové jako Darkraver, Gizmo nebo Joop. Díky tomu, že se na hlavní ploše hrálo opravdu tvrdě, tak šlo označit tuto vedlejší stage za nefalšovanou chill out zónu.

Po občerstvení mě to ale znovu hnalo na mainstage, kde Vince rozjížděl svůj early hardcore set. Nutno říci, že nemalá část návštěvníků začala opouštět halu a pařit začali především holohlaví milovníci gabberu. Přiblížit se tak co nejblíže stagei mezi tato individua tak chtělo notnou dávku odvahy, ale kvalitní hudební nářez mi nedal a i já začal v hloučku gabberů skákat jak pominutý. Určitě za to mohl právě pouštěný track Masochist – Kill the Remix při kterém jsem ani já neodolal a začal gabbovat. Po několika minutách si mě jeden agresivně vypadající jedinec s vytetovaným nacistickým symbolem na krku všimnul a k mému zděšení zamířil mým směrem, Jaké bylo moje překvapení, když mě poplácal po zádech a zvednul palec v pozitivním gestu. Evidentně se mu moje gabbování líbilo, tak mě přišel pochválit a prohodil se mnou dokonce i pár slov o gabber kultuře. Evidentně nebyl sám, komu se moje gabbování zalíbilo, protože mě a mého českého kolegu posléze chytla skupinka čtyř holohlavých hardcoristů, kteří nás vzali mezi sebe a gabbovali s námi. To právě Vince hrál geniální track Neophyte – Brancracing, který všichni gabbeři doprovodili vlastním zpěvem a chytáním za hlavu. Od tohoto DJe jsem příliš nečekal a stal se tak mým vlastním překvapením večera.

Ke konci jeho setu jsem se snažil nabrat co nejvíce síly, protože na stagei měly hrát back 2 back jedny z největších hardcore hvězd součastnosti – DJové Outbalst a Promo. Jejich set začal pomalejším tempem, ale netrvalo dlouho a opět gabbovali všichni a všude. Polovinu tohoto vystoupení zněly halou songy z jejich vlastní produkce, což jistě potěšilo nejednoho jejich fanouška. The Tablet, Doing My Thing, My Claim to Fame, Never Surrender a ani Face to Face si tato dvojka neodpustila. Dav přivedli do varu klasikou Catscan – Cr8tiv Counter, která hraničí se speedcorem a vygraduje až na 1000 bpm. Překvapení jsme se všichni zúčastnění dočkali v podobě Tommyknocker vs. Sunbeam - Twisted World (The Viper Mashup Mix), mashupu hardcorové a trancecorové klasiky. Poté, co dozněly poslední tóny či chcete-li zvuky jejich setu, již nikdo nemohl pochybovat, proč právě tito dva DJové jsou v Holandsku tolik populární. Jeden z posledních tracků: Dione - Pain Till I Die to jen potvrdil.

sensation black

Celý Sensation Black se chýlil ke konci a mělo jít do nejtvrdšího. Svoje masky si v zákulisí chystala partička Angerfist, která je v současnosti nejpopulárnější nu gabber formací světa. Atmosféra se dala krájet a mezi návštěvníky začalo docházet k potyčkám, takže nejednou musela zasahovat i ochranka. Párty však pokračovala dál a jako démoni se objevila maskovaná trojice Angerfist, jejíž nástup doprovázel řev, hulákání a bohužel i heilování. Pro mnohé návštěvníky byl live act tohoto DJe a dvou MCs hlavním hřebem večera a pro mě jakbysmet. Jak moc moje srdce zaplesalo, když se rozezněl začátek skladby Chronic Disorder, kterou DJ Danny Masseling vydal jako EP ještě jako Menace II Society. Následovalo několik brutálních hitů z nového dvojalba Pissin‘ Razorbladez jako Yes, Broken Chain, Cannibal, Take U Back a především Raise Your Fist, při které početný a převážně holohlavý dav zvedal pěst směrem k řádícím Angerfistům. Poté následovalo něco, co jsem za celou svoji párty historii nezažil. Jeden z MCs Angerfist začal poskakovat mezi hořícími plameny, načež strčil hlavu pod vodotrysk dosahující výšky několika metrů. Maska byla pryč a šílený MC se posléze koupal celý. Borec na konec jak má být. Vystoupení Angerfist bylo to nejtvrdší, nejhutnější a nejdokonalejší, co jsem kdy z tvrdé taneční muziky viděl a slyšel. Po jeho skončení si dav ještě vyžádal krátký přídavek a Sensation Black skončila. Temnota byla pryč, dav mířil domů a já byl v šoku, ale též nesmírně potěšen, že jsem se takovéto brutální akce mohl zúčastnit.

 
© 2007 - 2008 4trance.nolimit.cz, Info4Net.ic.cz., všechna práva vyhrazena I edited by: maxwhite